V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu vzniká otázka, jak se akciové trhy chovají v dobách ozbrojených konfliktů.
Ilustrační fotografie P. Kohout
Pozornost věnujeme americkému trhu, neboť na jiné trhy nemáme rizikovou expozici. Zkušenosti z historie nicméně ukazují, že Spojené státy nelze oddělit od vývoje ve zbytku světa. Platí to i tentokrát, neboť masivní americké sankce proti Rusku lze bez přehánění označit za finanční válku.
Nejprve však přehled o vývoji amerického akciového trhu v dobách „klasických“ ozbrojených konfliktů:
Je zřejmé, že americké akcie nebyly v zásadě poškozeny válkami, jichž se USA přímo účastnily. Výjimkou může být vietnamská válka, která se však odehrávala v době podstatného růstu inflace a úrokových sazeb. I tak ale výnosy akcií byly převážně kladné a rozhodně vyšší než výnosy dluhopisů.
Následující tabulka podává přehled o bezprostřední reakci trhu na vznik různých konfliktních situací, tedy ne nutně válečných konfliktů :
Vznik rizikové situace má bez výjimky za následek pokles trhu, větší nebo menší. Je pochopitelné, že přímá účast USA je vnímána akutněji než vznik konfliktu bez americké účasti. Na tabulce je zajímavé, že úvodní šok bývá poměrně rychle překonán: dokonce i po tak velké a drtivé události, jakou byl Pearl Harbor, to trvalo jen 143 dní, než se akcie vrátily k růstu.
První světová válka
Index Dow Jones spadl o více než 30 procent, akciový trh byl uzavřen po dobu šesti měsíců. Po znovuotevření index vzrostl o více než 88 procent (1915). Od počátku války do konce index rostl průměrně o 8,7 procenta ročně.
Druhá světová válka
Index Dow Jones vzrostl o 9,5 procenta po přepadení Polska Německem. Po přepadení přístavu Pearl Harbor Japonci (7. prosince 1941) trh významně poklesl, avšak koncem dubna 1942 dosáhl dna a pokračoval v růstu. V průběhu války index rostl průměrným tempem 11 procent ročně (počítáno od přepadení Pearl Harbor až po konec války v Pacifiku), respektive 3,7 procenta ročně (od přepadení Polska do 8. května 1945, tedy konec války v Evropě.)
Kubánská krize
Ačkoli svět stál na prahu jaderné katastrofy, během krize trvající 13 dní index Dow Jones ztratil pouze 1,2 procenta. Během zbytku roku 1962 posílil o 10 procent.
Teroristické útoky 11. září 2001
Akcie propadly o 15 procent během několika dní po útocích, k čemuž napomohla i hospodářská recese a kolaps bubliny dot.com, avšak během několika měsíců trh tyto ztráty vynahradil.
Irácká válka
Akcie vzrostly o 2,3 procenta ihned po americké invazi do Iráku; během zbytku roku 2003 získal index Dow Jones 30 procent.
Irácké válce věnujme bližší pozornost, protože jde o relativně nedávnou událost, která nese určité podobnosti se současnou situací. Předně, akciový trh se před touto událostí ještě vypořádával s důsledky dot.com bubliny, takže nálada na trzích nebyla optimistická. Začátkem roku 2003 se přidala nervozita z očekávaného konfliktu, která vrcholila několik dní před začátkem invaze. Jakmile však válka začala, trhy se uklidnily.
Jak dokládá tato zkušenost i historie dřívějších konfliktů a dramatických událostí, geopolitické konflikty mají tendenci způsobovat volatilitu a propady na trzích, a to zejména začátkem těchto konfliktů – případně i před jejich začátkem, v průběhu eskalační fáze. V jejich samotném průběhu se však trhy uklidňují, investoři si na situaci zvyknou a ceny akcií rostou.
Současná situace
Nebudeme se pouštět do vojensko-strategických úvah, což není náš obor. Přidržme se čistě ekonomických a finančních úvah.
Již během února 2022 byla patrná eskalace napětí, což se projevilo na akciových trzích. Během týdne končícího nedělí 27. února však došlo k dalšímu nečekanému zvýšení napětí, neboť západní (především americké) sankce proti Rusku lze bez přehánění označit za finanční válku. Ze strategického hlediska bylo toto opatření asi správné, neboť veškeré historické zkušenosti ukazují, že Kreml lépe reaguje na hrozby než na sliby nebo kompromisy. Krátkodobě ovšem akciové trhy mohou zažít ještě další nával paniky. Kromě paniky lze mezi rizikové faktory zařadit růst inflace způsobený cenami energií.
Jak dlouho může tato napjatá situace trvat? To bude záležet na schopnosti ruské veřejnosti snášet pokles životní úrovně zahrnující omezení používání platebních karet, zvýšenou inflaci, nemožnost cestování do většiny atraktivních zahraničních lokalit a celou řadu dalších nepříjemností. V určitém momentu buď Putin povolí anebo bude donucen ustoupit: jak blízký či vzdálený je tento moment, není možné odhadnout. (Varianta, že by jako první povolil Západ, se nyní nezdá být pravděpodobná, když do sankcí proti Putinovi bylo již investováno tolik politického kapitálu.)
Historie sankcí ukazuje, že mohou být úspěšné, pokud jsou dostatečně silné a kredibilní.
Existuje na celé tragické záležitosti nějaká světlá perspektiva? Varianta Putinova ústupu (alespoň částečného) by byla vnímána velmi příznivě a zcela nepochybně by tuze potěšila akciové trhy. Relativně příznivou zprávou (ovšem velmi relativně!) je fakt, že zvyšování úrokových sazeb již přestalo děsit trh. Společným rysem válečných období bývá expanzivní měnová politika, takže utahování šroubů ze strany Federálního rezervního systému se zdá být odloženo na neurčito – alespoň prozatím.
Jiným světlým bodem je znovunalezená akceschopnost Západu. Dlouho již byl mnohými kritiky považován za dekadentní, rozkládající se civilizaci; nyní se však ukazuje, že zprávy o smrti západní civilizace byly značně předčasné.
Naprosto nejlepší zprávou, kterou bychom si přáli slyšet, by bylo ukončení konfliktu a Putinův pád. Ukrajina i Rusko by získaly šanci vybudovat otevřenou společnost, kde by bylo možné žít a podnikat a kde by vliv korupce a oligarchů byl omezen na přijatelnou hodnotu.
28. února 2022
Comments