Růst americké likvidní peněžní zásoby kulminoval v únoru 2021 na hodnotě více než 30 procent. Již v březnu 2020 však peněžní inflace přesáhla hodnotu 10 procent a pokračovala v růstu. Nyní, po více než roce a půl dvojciferného růstu objemu peněz v ekonomice, jsou mnozí ekonomové překvapeni nárůstem cenové inflace (CPI) a další diskutují, zdali je dočasná či trvalá.
Je to smutným dokladem faktu, jak povrchně tato profese rozumí pojmu inflace. Pohleďme na následující graf. Během pandemie jsme byli svědky mohutné peněžní inflace, která probíhala současně s mírným poklesem indexu spotřebitelských cen. Vysvětlení? Centrální bankéři měli panickou hrůzu z deflační spirály, proto pumpovali peníze horem dolem. Zřejmě věřili -- jen Bůh sám ví proč -- že rychlost oběhu peněz v ekonomice bude limitně klesat k nule. To se tedy pěkně spletli.
Peněžní zásoba (modře), inflace spotřebitelských cen (červeně), USA
Stalo se, že index spotřebitelských cen dočasně poklesl asi o jedno procento, zatímco peněžní inflace dosahovala a stále dosahuje dvojciferných hodnot. Ekonomové a centrální bankéři jsou nyní v šoku, že index spotřebitelských cen roste, považte, o 5,4 procenta meziročně podle údajů ze září 2021. Jsou skutečně tak naivní a pošetilí, aby čekali, že nejmasivnější peněžní expanze od první poloviny 80. let se obejde jen tak bez následků?
Pokud jde o otázku dočasnosti či stálosti – zvýšená cenová inflace je samozřejmě dočasná. Jak definujeme dočasnost, je jiná otázka.
A ještě něco. Málokdo rád slyší „já jsem vám to říkal“, ale hrome, já jsem vám to opravdu říkal, a sice 31. srpna 2020 v Lidových novinách:
Dále nikde nenajdeme obavy z inflace. Peněžní zásoba v české ekonomice vzrostla meziročně o 13 procent (v červnu 2020), v eurozóně o 12,6 procenta, v USA o 30 procent, v Kanadě o 19,5 procenta. Růst peněžní zásoby se již projevuje v cenách nemovitostí a do značné míry i akcií. Růst cen akcií asi vadí málokomu, ale co nemovitosti? Centrální bankéři zůstávají v klidu, protože byty a domy jsou z výpočtů inflace vyloučeny. Jaké sociální důsledky však drahé bydlení může dlouhodobě mít, se teprve ukáže.
Občas mi nedělá radost, když moje předpovědi vycházejí. Mimochodem, o centrálních bankéřích si vskutku nemyslím nic zlého: nejsou hloupí, jejich inteligenční kvocient je zcela nepochybně v pásmu průměru.
Comments