Search
  • Pavel Kohout

Inflace: hledání viníka

Inflace, zejména růst cen energií, se stala tématem roku 2022. Názorů na její příčiny je hodně. Zde je jeden typický pro diskutující na sociálních sítích:


„Samotná válka na Ukrajině vysokou cenu energií vůbec nezavinila. Hlavními viníky jsou Green Deal, nesmyslná proticovidová opatření a tzv. protiruské sankce ničící EU a zvyšující zisky Ruska (USA a Číny taky).“


Podívejme se na tyto obžalované jeden po druhém a pokusme se co možná nestranně posoudit míru jejich viny.


Green Deal samozřejmě povede k vyšším cenám, ale není viníkem dosavadního zdražení. Plán zvaný „Fit for 55“ má ambiciózní cíl snížit emise skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 o 55 procent oproti roku 1990 a do roku 2050 učinit z EU klimaticky neutrální ekonomiku. Můžeme mít pochybnosti o reálnosti i o správnosti těchto cílů: byl ovšem přijat teprve v prosinci 2021. Od jeho přijetí zatím nestihly být uskutečněny kroky, které by nějak změnily situaci. Ceny elektřiny v Evropě však začaly růst již na podzim 2021. Ceny plynu rostly dokonce již během prvního pololetí 2021.


Viníka je tedy nutno osvobodit, neboť během spáchání činu ještě nebyl na světě.


Naproti tomu jistá je vina německé energetické politiky: odklon od jádra a uhlí zvaný „Energiewende“, energetický obrat. Uhelné elektrárny dostaly za současné situace odklad, avšak Němci jsou rezolutně odhodláni skoncovat s nukleární energií. Emoce vzbuzené po katastrofě ve Fukušimě v roce 2011 přijdou draho, přestože německým elektrárnám nehrozí žádná vlna tsunami.


Dodejme, že Rusko začalo již na podzim 2021 snižovat objem plynu dodávaného do Evropy. Z dnešního pohledu je jasné, že šlo o předehru k invazi na Ukrajinu. Cílem měla být demonstrace ruské energetické síly: Moskva chtěla Západu názorně ukázat, že bez ruského plynu se neobejde.


Opatření proti covidu jsou dalším viníkem. Hlavní roli zde mají preventivní akce centrálních bank spočívající v masivním navýšení peněžní likvidity v ekonomice. Zkušenosti z let 2007-2019 přesvědčily centrální banky, že se nemusejí bát růstu spotřebitelských cen a že nepřítelem je spíše deflace. „Budeme pumpovat peníze, na cenách se to stejně neprojeví,“ mysleli si centrální bankéři v USA, ve Frankfurtu, ale také na pražských Příkopech. „Lepší riskovat přechodně zvýšený nárůst cen než deflaci, hospodářskou krizi, masivní nezaměstnanost, zkrátka opakování 30. let.“


Centrální bankéři se bojí deflace více než ďábla, neboť téměř všichni patří k intelektuální monokultuře vyučené na stejných učebnicích obsahujících stejné schematické ekonomické modely. Je obtížné jim vysvětlit, že mírná deflace způsobená mezinárodní konkurencí a růstem produktivity je neškodná. Koneckonců, v roce 2020 mohli mít i část pravdy: mohutný propad agregátní poptávky skutečně hrozil vyústit ve zhoubnou formu deflace.


Lockdowny a omezení mezinárodního obchodu však vedly k poškození obchodních vztahů, mnohdy s dlouhodobým charakterem. Mezinárodní obchod, do nedávné doby masivní a spolehlivý protiinflační faktor, je najednou oslaben. Co se stane, když pokles objemu výroby, služeb a obchodu smícháme s dvojciferným nárůstem objemu peněz v ekonomice?


Poptávka se rychle zotaví – lidé mají více peněz a chtějí kupovat zboží, kterého je najednou méně. Sklady jsou prázdné, objevují se pořadníky a čekací doby. A ceny samozřejmě rostou.


Nyní na scénu znovu vstupuje Putin. Začíná invaze. Plynu je ještě méně, hovoří se o nedostatku některých kovů a jiných komodit. Ukrajina přestává dodávat obilí pro Afriku a kabely pro mladoboleslavskou Škodovku (kromě jiného). Válka je v každém případě proinflační faktor první velikosti. Rizko dlouhodobého konfliktu a jeho možné eskalace ještě násobí očekávání budoucí inflace.


Co protiruské sankce? Dejme tomu, že by žádné nebyly. Ale myslíte, že by Putin nechal exportu plynu a ropy volný průběh? Těžko. Nadále by používal energetické suroviny jako zbraň, stejně jak to dělal již od podzimu 2021. Možná by byl o něco „hodnější“, ovšem cena za jeho přízeň by pro Západ byla vysoká: závislost na Kremlu. A pokládáte za dobrý nápad, aby Evropa byla závislá na někom, kdo ji v principu nenávidí?



Technické muzeum Sinsheim. Ilustrační foto Pavel Kohout


Krátce k oblíbené lidové teorii, že na protiruských sankcích vydělávají zlí Američané. Kdepak. Ti jsou značně roztrpčeni vysokými cenami benzínu, které podle posledních průměrů vyšplhaly k astronomickým 32,6 Kč za litr neboli 5,06 dolaru za galon. (Pro srovnání: předcovidový průměr dosahoval mnohem příjemnějších 15,15 Kč za litr.)


Za inflaci tedy mohou především opatření proti covidu (především peněžní expanze centrálních bank a výpadek výroby), Putinova válka a německá energetická politika. Nicméně žádný ekonom neposkytne přesvědčivý číselný důkaz, který faktor je dominantní: vše působí ve vzájemné zhoubné kombinaci. Zajímavé časy.


psáno pro Lidové noviny


219 views0 comments

Recent Posts

See All