Číslo dne: 304 koruny – o tolik si od ledna polepší průměrný starobní důchod
Od ledna 2027 vzroste průměrný starobní důchod o 304 koruny na 22 196 korun měsíčně, tedy zhruba o 1,4 procenta. Vyplývá to z valorizačního nařízení, které vláda schválila letos v září.
Valorizace má dvě části. Základní výměra, kterou dostává každý příjemce důchodu ve stejné výši, stoupne o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměra, která odráží odpracované roky a odvedené pojistné, se zvýší o 0,2 procenta. Z průměrného přidání 304 korun tak připadá na zásluhovou složku asi 34 korun. Zbytek je plošný.
Pro srovnání: v lednu 2026 se průměrný starobní důchod zvedl o 668 korun a procentní výměra o 2,6 procenta. Letošní přidání je necelá polovina. Ministerstvo práce a sociálních věcí zároveň počítá s tím, že podíl průměrného starobního důchodu na průměrné hrubé mzdě klesne ze 41,9 na 40,2 procenta. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení činil průměrný sólo starobní důchod v září 2026 21 814 korun. Na konci roku 2021 to bylo 15 425 korun.
Výpočet nově přiznaného důchodu je jiný příběh než valorizace. Čím vyšší mzda, tím menší její část důchod nahradí. Při 45 letech pojištění a celoživotním výdělku 25 000 korun měsíčně vychází náhradový poměr asi 82 procent, u průměrné mzdy 51 663 korun zhruba 49 procent a u 100 000 korun jen 34 procent. Důvodem je redukce výdělku, ze kterého se důchod počítá.
Měsíční výdělek | Kolik se započítá do výpočtového základu |
do 22 732 Kč | 98 % |
od 22 732 Kč do 206 652 Kč | 26 % |
nad 206 652 Kč | nic |
Podstatný je třetí řádek. Nad druhou redukční hranicí se nezapočítá nic. Z výdělku nad 206 652 korun měsíčně důchod už neroste ani o korunu. Strop tedy existuje, jen se mu tak neříká: nejvyšší výpočtový základ pro rok 2027 vychází na 70 097 korun.
Co z toho neplyne
Číslo 304 koruny je průměr a nikdo nedostane přesně tolik. Plošných 270 korun připadne všem stejně, zbytek se liší podle výše dosavadního důchodu. Podíl 40,2 procenta je navíc odhad ministerstva a závisí na tom, jak rychle porostou mzdy.
Náhradové poměry v grafu jsou model, ne statistika. Počítají s 45 lety pojištění a stejným výdělkem po celou kariéru. Skutečný osobní vyměřovací základ je přepočtený průměr za desítky let, ne dnešní výplata.
Nízká valorizace také sama o sobě neznamená, že stát důchody škrtá. Vzorec reaguje na ceny a mzdy za zákonem vymezené srovnávací období, ne na inflaci, která je v obchodech vidět dnes. Samostatnou věcí je jednorázový příspěvek 2 000 korun, který vláda ohlásila souběžně. Není součástí valorizačního nařízení a do základu důchodu se nepromítne.
Pro dlouhodobého investora je podstatnější než jedno číslo samotný směr. Plošná složka roste rychleji než zásluhová a podíl důchodu na mzdě se posouvá dolů. Kdo plánuje příjem na stáří s výhledem dvaceti let, pracuje spíš s tímto podílem než s částkou v korunách.
Zdroj: MPSV, Vláda schválila valorizaci důchodů (21. 9. 2026); ČSSZ, Průměrná výše sólo důchodů v ČR v časové řadě, údaj k 30. 9. 2026; nařízení vlády č. 177/2026 Sb.; zákon č. 155/1995 Sb. Staženo 12. 11. 2026.
Komentáře