Vrací se březen 2000? Technologické akcie čelí první vážné zkoušce důvěry
23. října 2026
Historie se neopakuje doslova, ale finanční trhy umějí vytvářet podobné situace. V březnu 2000 skončila jedna z největších spekulativních euforií moderní historie a Nasdaq během dvou a půl roku ztratil téměř 78 procent hodnoty.
V říjnu 2026 přicházejí zprávy, které na tehdejší obrat částečně upomínají. Tvrdit, že se historie opakuje, je předčasné. Podobnosti přehlížet by ale bylo stejně chybné.
Tentokrát nejde o začínající internetové firmy s nadějnou prezentací. V centru pozornosti stojí největší a nejziskovější technologické společnosti světa. Investoři pochybují, zda mimořádně nákladné investice do umělé inteligence přinesou výnosy, které ospravedlní ceny jejich akcií.
Březen a duben 2000: chronologie zlomu
Vraťme se nyní do historie. Nasdaq dosáhl maxima v pátek 10. března 2000 na hodnotě 5048,62 bodu. Investoři věřili, že internet promění ekonomiku, a byli ochotni platit téměř jakoukoli cenu. Ta víra nebyla zcela mylná, internet skutečně změnil svět. Problém byl v tom, že správná technologická prognóza se zaměňovala za správné investiční rozhodnutí.
13. března: první rána, která se vlastně ani netýkala technologií. Japonsko oznámilo, že jeho ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí 1999 klesala tempem 1,4 procenta ročně. Nasdaq ztratil 2,8 procenta a uzavřel na 4907,24 bodu. Zpráva z Japonska takovou reakci sama o sobě nemohla způsobit. Trh se ale za třináct měsíců zdvojnásobil a analytici jej považovali za přehřátý. Stačil proto malý impuls, aby začal výprodej akcií.
20. března: zpochybněný ekonomický model. Týdeník Barron's vydal titulní článek Burning Up. Podle analýzy Pegasus Research jich ze 207 sledovaných internetových firem 51 spotřebuje hotovost do dvanácti měsíců a 74 procent mělo záporný provozní peněžní tok. Téhož dne MicroStrategy opravila finanční výsledky za poslední dva roky: z vykázaných zisků se staly ztráty a akcie spadly z 226,75 na 86,75 dolaru, tedy o 62 procent. Nasdaq ztratil 3,9 procenta a uzavřel na 4 610 bodech, zhruba 9 procent pod maximem.
21. března: zdánlivé uklidnění. Fed zvýšil sazby o čtvrt bodu na 6 procent, nejvýše za téměř pět let, a Nasdaq přesto vzrostl o 2,2 procenta na 4711,68 bodu. Zlom tedy nebyl okamžitý ani přímočarý.
3. dubna: Microsoft. Po kolapsu jednání o urovnání antimonopolního sporu spadly akcie Microsoftu o 14,5 procenta a Nasdaq o 7,6 procenta na 4223,68 bodu, což byl do té doby největší jednorázový propad v jeho historii. Po zavření burzy soudce rozhodl, že Microsoft porušil antimonopolní zákon. Dow Jones (tehdy index tradičních, nikoli technologických akcií) přitom vzrostl o 2,6 procenta: kapitál neopouštěl akcie obecně, utíkal z technologií. Pokud mohl být ohrožen Microsoft, žádná technologická akcie nepůsobila bezpečně.
14. dubna: inflace. Ceny za březen vzrostly o 0,7 procenta, jádrová inflace o 0,4 procenta, nejvíc od dubna 1999 a více, než trh čekal. Investoři začali počítat s ráznějším zvyšováním sazeb. Nasdaq ztratil za jediný den 9,7 procenta a uzavřel na 3 321,17 bodu. Za týden přišel o více než čtvrtinu a byl o 34 procent níže než 10. března.
Zde je ještě jeden graf zobrazující chronologii událostí kritického období. Stačilo pár týdnů a psychologie trhu byla kompletně přepólovaná: z euforie na několik let trvající zoufalství.
Jak zlom fungoval
Žádná z těchto zpráv sama nebyla fatální. Zlom nastal, když se několik problematických míst navzájem zesílilo.
Sazby. Fed zvyšoval sazby od června 1999 a do 16. května 2000 je zvedl ze 4,75 na 6,50 procenta. Zvýšení sazeb snižuje současnou hodnotu zisků, které firmy slibují až za mnoho let, a technologické akcie na nich stály nejvíc. Sazby ale působily se zpožděním: Nasdaq rostl ještě měsíce po prvním zvýšení: proto samotné sazby nevysvětlují přesné datum zlomu.
Financování. Většina internetových firem neměla zisky a přežívala díky prodeji nových akcií. Možnost financování ale závisela na ceně akcií. Když akcie klesly, peníze zdražily nebo zmizely, firmy musely omezit činnost a to dál tlačilo akcie dolů. Barron's vycházel z veřejných výkazů, změnil však způsob, jakým je investoři čtou: spotřeba hotovosti se náhle stala důležitější než růst návštěvnosti webů.
Důvěra v čísla. MicroStrategy ukázala, že vykázaným ziskům nelze vždy věřit. Pochybnost o jedné firmě se okamžitě přenesla na celý sektor.
Sentiment před výsledky. V březnu 2000 se velké technologické firmy ještě nepotýkaly s vlnou negativních překvapení. Ta přišla až později, když se zpomalily investice do telekomunikační infrastruktury, reklamy a informačních technologií. Ceny tedy začaly klesat dřív, než se zhoršily výsledky – to je zvláště důležité.
Podobnosti a zásadní rozdíl
Podobností se současnou situací je několik. Kapitál se koncentruje do úzké skupiny firem: tehdy internetových a telekomunikačních, dnes výrobců polovodičů, provozovatelů datových center a největších platforem. Očekávání růstu jsou vysoká a opřená o technologii, která má zásadně zvýšit produktivitu. Peníze jsou drahé: výnos desetiletých amerických dluhopisů se v polovině října pohyboval nad 5 procenty. A institucionální prodeje přicházejí v době, kdy řada firem odhady zisků překonává a akcie přesto klesají.
Zásadní rozdíl je v tom, že dnešní giganti vydělávají. Microsoft, Alphabet, Apple, Meta i Nvidia mají vysoké zisky a existenční potíže ztrátových startupů z roku 2000 jim nehrozí. I mimořádně úspěšná firma ale může být špatnou investicí, pokud je její akcie příliš drahá.
Riziko spočívá v návratnosti kapitálových výdajů. Alphabet, Amazon, Microsoft a Meta plánují v roce 2026 investovat do infrastruktury celkem přes 700 miliard dolarů, přičemž část expanze se financuje dluhem. Právě tam se napětí projevilo nejdřív: pojištění proti selhání dluhu provozovatele datových center CoreWeave se v říjnu přiblížilo k hodnotě 1000 bazických bodů (jinými slovy k deseti procentům) a výnos jeho dluhopisů splatných v roce 2031 přesáhl 16 procent ročně. To už je pořádná riziková prémie!
Případný propad by tedy měl jiný mechanismus než v roce 2000: tehdy šlo o přežití ztrátových firem, dnes o to, zda se rozsáhlé investice vrátí.
Varování, nebo příležitost?
Říjnové výprodeje samy o sobě dlouhý medvědí trh nedokazují. Může jít o likvidaci přeplněných pozic, po níž se trh stabilizuje, a pokles může přilákat nové kupce. Rok 2000 ale připomíná, že i první týdny zlomu mohou vypadat jako obyčejná korekce: 21. března 2000 Nasdaq vzrostl o více než dvě procenta.
Prověrkou budou příští dny: výsledky dalších technologických gigantů a zasedání Fedu. Potvrzením změny trendu by byla kombinace pokračujících prodejů, snižování odhadů zisků a rostoucích potíží s financováním infrastruktury umělé inteligence. Stabilizace úvěrového trhu a příznivé výsledky by naopak podpořily výklad, že jde o přechodnou korekci přehnaných očekávání.
Závěr
Bubliny nepraskají proto, že technologie přestane fungovat. Internet po roce 2000 pokračoval, Amazon i Google vyrostly v obry, a přesto technologické akcie prodělaly jeden z nejhlubších medvědích trhů moderní historie.
Stejně tak může být umělá inteligence jednou z největších technologických revolucí, aniž by to ospravedlňovalo jakoukoli cenu akcií. Říjen 2026 zatím není nový březen 2000. Trhliny v téměř bezvýhradné důvěře investorů ale přibývají.
Největší nebezpečí pro technologické akcie nemusí být selhání umělé inteligence. Může jím být situace, kdy umělá inteligence splní technologická očekávání, ale nesplní ta finanční.
Článek má informativní charakter a nepředstavuje investiční doporučení. Minulé výnosy nejsou zárukou budoucí výkonnosti.
Komentáře