Číslo dne: 1 procento – takový úrok dostali lidé za polovinu hotovosti, kterou jim stát v roce 1919 zadržel

Jedno procento ročně. Takový úrok nesla nucená státní půjčka, na kterou stát v březnu 1919 proměnil polovinu hotovosti, kterou mu lidé předložili ke kolkování.

Uherská bankovka s československým kolkem

Šlo o měnovou odluku. Nový stát v prvních měsících používal bankovky Rakousko-uherské banky a potřeboval se odstřihnout od měny zasažené inflací. Revoluční národní shromáždění schválilo příslušný zákon 25. února 1919. O půlnoci z 25. na 26. února se uzavřely hranice. V českých zemích se kolkovalo od 3. do 9. března.

Pravidlo bylo jednoduché. Kdo předložil bankovky, dostal zpět polovinu s nalepeným kolkem. Druhou polovinu stát zadržel a vystavil na ni vkladní list nucené jednoprocentní státní půjčky. Kolek zněl na 1 procento jmenovité hodnoty bankovky. Kolkovaly se bankovky od desetikoruny po tisícikorunu. Bankovky po 25 a 200 korunách se z oběhu stáhly, jedno- a dvoukoruny a mince zůstaly ještě několik měsíců platné bez omezení.

Na konkrétní částce to vypadá takto. Kdo přinesl 10 000 korun, odešel s 5 000 korunami okolkované hotovosti a s potvrzením na zadrženou polovinu. Za kolky zaplatil 1 procento z okolkované hodnoty, tedy 50 korun. Zadržených 5 000 korun mu neslo 50 korun ročně, tedy necelou korunu týdně.

Polovina byla pravidlo, ne výsledek. Výjimek bylo tolik, že se ve skutečnosti zadrželo méně; přehled České televize k dokumentární sérii o Aloisi Rašínovi uvádí 29,52 procenta oběživa a celkem 6 638,5 milionu okolkovaných korun.

Pro srovnání s dneškem: letos v květnu nabídlo ministerstvo financí občanům pětiletý fixní Dluhopis Republiky s výnosem 4,544 procenta ročně a dvoutýdenní repo sazba České národní banky je od 19. června 3,75 procenta. Podstatnější než rozdíl v procentech je ale rozdíl v dobrovolnosti. Dnešní půjčku státu si člověk vybere sám. V březnu 1919 si ji nevybral nikdo.

Česká národní banka ve svém přehledu k měnové odluce dodává, že akci provázely rozsáhlé podvody: pašování neokolkovaných bankovek z ostatních nástupnických států a padělané kolky. To k obrazu patří stejně jako samotné procento. Jednorázová akce s krátkou lhůtou a ručním zpracováním je vděčný terč.

Co z toho neplyne

Odluka byla krokem provedeným v rozpadlé monarchii, ve státě bez vlastní cedulové banky a bez vlastních bankovek. Neplyne z ní, že lidé o zadrženou polovinu rovnou přišli: vkladní list byl pohledávkou za státem, nikoli propadlou částkou. Jak se stát s těmi pohledávkami vyrovnal dál, je samostatná otázka a jedno číslo na ni neodpovídá. A sazba 1 procento sama nijak neurčuje, zda byla odluka dobrým rozhodnutím. O tom rozhoduje to, co přišlo po ní.

---

Zdroje: Historie ČNB – Měnová odluka (historie.cnb.cz/cs/emisni_cinnost/menova_odluka/); Kolkovací akce při vzniku měny československé, HUCP 66/1 (karolinum.cz/data/clanek/16272/HUCP_66_1_0199.pdf); Historica 2017/2, Ostravská univerzita (dokumenty.osu.cz/ff/journals/historica/2017-2/4_Sula.pdf); Česká televize, Rašínova odvážná měnová odluka a reforma (ceskatelevize.cz); Ministerstvo financí, tisková zpráva ze 14. 5. 2026 (mf.gov.cz); ČNB, dvoutýdenní repo sazba platná od 19. 6. 2026 (cnb.cz). Stav k 17. říjnu 2026.