Číslo dne: 3,27 procenta ročně – tolik vynesl Franklinův odkaz uložený na dvě stě let
Franklinův odkaz městu Filadelfie vynesl za dvě stě let 3,27 procenta ročně. Z protihodnoty čtyř tisíc dolarů, kterou město v roce 1790 dostalo, bylo při uzavření fondu v dubnu 1990 asi 2,5 milionu dolarů. Benjamin Franklin přitom počítal s pěti procenty.
Své přání napsal do dodatku k závěti v červnu 1789, deset měsíců před smrtí. Filadelfii a Bostonu odkázal po tisíci librách. Peníze se měly půjčovat mladým vyučeným řemeslníkům, kteří se oženili před pětadvacátým rokem, na pět procent ročně. Z tisíce liber mělo za sto let být 131 tisíc liber. Z nich mělo město sto tisíc utratit na veřejné stavby a jedenatřicet tisíc nechat dál ležet. Těch jedenatřicet tisíc mělo po dalším století vyrůst na 4 061 000 liber, z toho 1 061 000 obyvatelům města a tři miliony státu.
Franklinova aritmetika je bezchybná. Pět procent sto let po sobě skutečně dává stotřicetinásobek a jedenatřicet tisíc krát 131 je přesně těch 4 061 000. Chyba nebyla v počtech, ale v předpokladu.
Boston, kam šla stejná suma, měl na konci prvního století ve fondu 431 756 dolarů. V roce 1990 z něj zbylo 4,5 milionu. Filadelfie si ze svých 2,5 milionu nechala 520 tisíc a ostatek předala nadaci na stipendia pro žáky odborných škol. Kdyby se pět procent dařilo držet a nikdo nic nevybral, byl by ze čtyř tisíc dolarů za dvě stě let 69milionový fond. Rozdíl mezi pěti procenty a 3,27 procenta vypadá nepatrně. Za dvě stě let v něm zmizí víc než devadesát procent plánované sumy.
Překážky se našly. V Bostonu zablokovala dělení fondu na konci prvního století žaloba Franklinových dědiců. A proti pěti procentům stojí i prostá mezera: peníze, které v daném roce nikdo nepůjčil, nenesly nic. Franklinův výpočet s žádnou takovou mezerou nepočítá.
Co z toho neplyne
Neplyne z toho, že složené úročení nefunguje. Funguje. Šestisetpětadvacetinásobek je pořád šestisetpětadvacetinásobek a oba fondy nakonec zaplatily to, co platit měly: bostonskou technickou školu, která nese Franklinovo jméno, a filadelfská stipendia.
Neplyne z toho ani, že kupní síla vzrostla šestisetpětadvacetkrát. Dolar roku 1790 kupoval nesrovnatelně víc než dolar roku 1990. Reálný výsledek byl mnohem skromnější než nominální číslo.
A neplyne z toho, že dlouhý horizont je k ničemu. Plyne z toho jen to, že čím je delší, tím větší podíl výsledku závisí na jednom čísle, které nikdo nezaručí.
Pro dnešního investora z toho vychází jediné, ale užitečné pravidlo. Tabulka, která ukazuje, kolik z úspor bude za třicet nebo padesát let při nějakém procentu, není předpověď. Je to aritmetika jednoho předpokladu. Vedle sazby rozhoduje i to, kdo peníze spravuje, kolik z nich po cestě odejde na poplatky a nesplacené pohledávky a jak dlouho leží ladem. Franklin byl na svou dobu výjimečně dobrý počtář. Ani to mu nestačilo.
Zdroje: City of Boston Archives, Guide to the Franklin Fund records (dodatek k závěti, 1 000 liber, rozdělení 100 000 a 31 000 liber, žaloba dědiců); Philanthropy Roundtable, What „Miracle of Compound Interest“? (Franklinův propočet 131 000 a 4 061 000 liber); The Daily Pennsylvanian, 18. dubna 1990 (původní protihodnota 4 000 dolarů, fond 2,5 milionu dolarů, podíl města 520 000 dolarů); HistoryNet, Ben Franklin’s Gift That Keeps on Giving (půjčky na pět procent, Boston 431 756 dolarů na konci prvního století a 4,5 milionu dolarů v roce 1990). Obrázek: Metropolitan Museum of Art, objekt 371976, Open Access, autor zemřel 1827. Výnos 3,27 procenta ročně a 69 milionů dolarů při pěti procentech jsou vlastní propočet z uvedených čísel. Stav k 24. října 2026.
Komentáře