top of page
Search

Dluhopisový hřbitov: kam mizí miliardy od drobných českých investorů

Writer: Pavel Kohout
Pavel Kohout
2 days ago
7 min read

Updated: 1 day ago

Každý osmý český emitent firemních dluhopisů skončil v insolvenci. Rok 2025 byl rekordní – a rok 2026 zatím nevypadá lépe.



Firemní dluhopisy měly být pro drobného investora rozumným kompromisem: vyšší výnos než spořicí účet, méně kolísání než akcie. Pro část trhu to platí. Pro jinou část se z nich stal nástroj, kterým se peníze domácností přesouvají do firem, které by u žádné banky úvěr nedostaly. Čísla za poslední dekádu jsou neúprosná.


Čísla: jeden z osmi selže

Forenzní analytici ze Surveilligence zmapovali český trh firemních dluhopisů od roku 2013 do konce roku 2025. Studie zveřejněná 30. března 2026 napočítala 6 997 emisí v celkovém objemu 899 miliard korun od 2 138 emitentů.


Z nich 259 skončilo v insolvenci. Dohromady vydali dluhopisy za 56,95 miliardy korun. To je 12,1 % emitentů – zhruba každý osmý. Uvedený objem není výší škody: část dluhopisů mohla být splacena ještě před insolvencí a část peněz se může investorům vrátit v jejím průběhu.

Ještě výmluvnější je vývoj v čase:


  • V letech 2013–2023 skončilo v insolvenci 125 emitentů s dluhopisy za 19 miliard korun – zhruba jeden z třinácti.

  • Jen v roce 2023 šlo o 5,4 miliardy, tedy víc než za celé období 2013–2020.

  • V roce 2025 zahájily soudy insolvenční řízení s 60 emitenty, kteří vydali dluhopisy za 31,7 miliardy korun. To je víc než pětinásobek roku 2024 a víc než polovina všech „padlých“ dluhopisů za třináct let.


Mezitím trh rostl jako nikdy: z 15,6 miliardy korun ročně v roce 2013 na rekordních 145,1 miliardy v roce 2025. Krachy tedy nejsou okrajovým jevem malého trhu. Jsou stínem trhu, který se za dekádu zdevítinásobil.


Kde je riziko největší

Studie i další analýzy se shodují na několika charakteristických rysech:


  • Podlimitní emise. Veřejná nabídka dluhopisů s celkovým protiplněním pod jeden milion eur za 12 měsíců může využít výjimku z povinnosti zveřejnit prospekt. U emitentů, kteří vydávali výhradně podlimitní emise, činil podíl insolvencí 14,6 %, u těch s alespoň jednou nadlimitní emisí 8,3 %.

  • Neregulovaný prodej. Podle srpnové aktualizace analýzy iniciativy Druhá ekonomická transformace připadalo po insolvencích z první poloviny roku 2026 na insolventní emitenty již 25 % objemu neregulovaně distribuovaných emisí, oproti přibližně 2 % u regulované distribuce. Na konci roku 2025 činil první údaj 14 %. Jde o objem emisí vydaných emitenty v insolvenci, nikoli o podíl počtu emisí ani o skutečnou ztrátu investorů.

  • Mladí emitenti. 43 % emitentů v úpadku padlo do tří let od první emise. Firma, která na trh přijde, rychle vybere peníze a rychle zkrachuje, je typický příběh, nikoli výjimka.

  • Chybějící účetnictví. 58 % emitentů, kteří později skončili v insolvenci, nezveřejnilo před první emisí žádnou účetní závěrku. Investoři jim přesto půjčili.

  • Drahý prodej. U zejména krátkodobých podlimitních emisí může podle studie v prvním roce až třetina získaných prostředků padnout na náklady a administraci emise a úrokové závazky, místo aby financovala samotný investiční projekt. U krátké emise kombinace například devítiprocentního ročního kuponu a desetiprocentní jednorázové distribuční provize výrazně zvyšuje výnos, který musí financovaný projekt vydělat. Dopad závisí na délce splatnosti; roční úrok a jednorázovou provizi nelze jednoduše sčítat jako roční náklad.


Velké kauzy

Arca – miliardové nároky věřitelů

Česko-slovenská finanční skupina Rastislava Veliče se financovala mimo jiné směnkami a dluhopisy. Celkové nároky věřitelů samotné Arca Investments se uvádějí kolem 23 miliard korun; nejde o objem vydaných dluhopisů ani o konečnou ztrátu investorů. Hospodářské noviny ji označily za největší krach svého druhu v novodobé české historii. Insolvenční řízení se táhnou od let 2020–2022 a zahrnují šestnáct společností skupiny. Reorganizační plán sestavený fondem IFIS – původně nejhlasitějším kritikem Arcy – schválil soud 31. března 2025, odvolací soud jej potvrdil v srpnu 2025. U pěti řízení dostali věřitelé částečné plnění, sedm skončilo bez jakékoli výplaty.


Solek – solární expanze na dluh

Energetická skupina Solek stavěla solární elektrárny hlavně v Chile a financovala se dluhopisy od drobných investorů. Když chilská vláda v roce 2024 zhoršila podmínky výkupu elektřiny, model se zhroutil. V březnu 2025 Solek přestal vyplácet úroky, na konci března začalo insolvenční řízení s dluhy 6,05 miliardy korun. Držitelé dluhopisů v červnu 2025 schválili restrukturalizaci, která jejich pohledávky krátí až o 84,5 %; podle vývoje firmy dostanou zpět 15,5 až 45,6 %.


GEEN – elektrárny s nejasnou hodnotou

Skupina GEEN investovala do obnovitelných zdrojů v Česku, Chorvatsku a Gruzii. Na konci roku 2024 přestala vyplácet výnosy, poté skončila v insolvenci. Přihlášené pohledávky činí 4,64 miliardy korun, znalec ocenil majetek na 1,92 miliardy, při rychlém prodeji na 1,34 miliardy. Zhruba 2 000 investorů, převážně domácností, může počítat s návratností 30 až 40 %.


RSBC – od zbraní po logistiku

Skupina Roberta Schönfelda skupovala zbrojovky (Steyr, Arex, Verney-Carron), strojírenské a logistické firmy. Expanzi financovala zčásti dluhopisy. Od září 2024 přestala platit investorům. V insolvenčním řízení dotčené společnosti RSBC jde o téměř 2 miliardy korun závazků vůči zhruba 592 věřitelům. Schválený reorganizační plán počítá s uspokojením pohledávek do 42,2 %; nejde o již vyplacenou částku ani o zaručenou návratnost.


Premiot Group – developer se stovkou dceřiných firem

Developerská skupina Ondřeje Spodniaka vydala dluhopisy za 2–3 miliardy korun s úroky kolem 7–10 % ročně. Na přelomu let 2022 a 2023 přestala vyplácet úroky, jistinu splatnou k 31. prosinci 2022 nevrátila. Investorů je přibližně 3 300. Skupina zahrnovala více než stovku společností; její složitá struktura komplikuje orientaci věřitelů a vymáhání pohledávek. Případ vyšetřuje policie a do insolvenčního řízení vstoupil státní zástupce.


Wood Seeds – letadlo, které to napsalo v prospektu

Nejčerstvější případ. Dřevařská skupina založená v roce 2019 vybrala na více než 70 emisích v Česku a na Slovensku 1,7 až 2 miliardy korun. V prospektu přitom otevřeně přiznala, že splácení starých dluhů stojí výhradně na prodeji nových emisí, nikoli na zisku z podnikání. V červenci 2026 prosila investory o strpení a moratorium, v srpnu přestala platit úroky. 13. srpna 2026 na ni podala insolvenční návrh vymáhací firma. Krajský soud v Plzni vyhlásil 23. září 2026 společnosti WOOD SEEDS s.r.o. tříměsíční moratorium a odvolal jednání o insolvenčním návrhu plánované na 24. září. Moratorium poskytuje dočasnou ochranu, samo o sobě však neznamená vyřešení dluhů. Pikantní detail: část telefonického náboru investorů obstarávali podle České justice vězni z plzeňské věznice Bory.


Menší, ale poučné

  • Fair Credit Group – spotřebitelské úvěry s vysokým úrokem, dluhopisy za 1,6 miliardy korun se schváleným prospektem, kumulované ztráty 1,6 miliardy už v roce 2020.

  • Reality Investing Group – asi třicet propojených firem, diskontní dluhopisy se splatností přes osm let, přes tisíc drobných investorů. Z inzerovaných „zajištěných“ emisí byly nemovitostmi aspoň částečně zajištěny jen tři. Majitel zmizel.

  • ExploR Capital – firma získala od investorů téměř čtvrt miliardy korun na projekty jeseteří farmy a továrny na průmyslové trhaviny v Rusku a skončila v insolvenci. Projekty nepřinesly prostředky potřebné ke splacení investorů.


Typy selhání

Surveilligence rozlišuje šest vzorců nekalého jednání: Ponziho schéma, prostý podvod s úmyslem nesplatit, zkreslené informace o podnikání, nafukování hodnoty majetku, fiktivní emise přes podvodné platformy a vyvádění majetku ovládajícími osobami.


Ne každý krach je ovšem podvod. Solek je spíš příběh přeinvestované expanze a regulatorního rizika v zemi, kde investor neměl šanci situaci posoudit. RSBC je příběh akvizic nad síly. Pro investora je výsledek podobný: z koruny se vrátí dvacet, třicet, v lepším případě čtyřicet haléřů – a to až po letech.


Co dělá stát

Novela zákona o dluhopisech zpřísnila informační povinnosti u podlimitních emisí. Emitent musí mimo jiné zpřístupnit emisní podmínky, výroční zprávy a účetní závěrky za poslední dvě účetní období, údaje o zadlužení a upozornění, že emise nemá prospekt schválený ČNB. Pokud byly závěrky auditovány, připojuje se i zpráva auditora; tato úprava sama o sobě nezavádí plošnou povinnost auditu. Statistiky ukazují, že informační povinnosti samy nestačily.


Vláda v létě 2026 předložila další novelu kapitálového trhu, kterou Sněmovna projednala v prvním čtení 14. července. Mimo jiné má zavést povinné upozornění, že schválení prospektu Českou národní bankou neznamená posouzení bonity emitenta. Mnoho investorů si razítko ČNB vykládalo jako záruku. Není jí – ČNB posuzuje úplnost a srozumitelnost dokumentu, ne to, zda firma dluh splatí.


Varovné signály

Z případů výše lze sestavit jednoduchý kontrolní seznam. Každý bod sám o sobě neznamená podvod, ale jejich souběh by měl investora zastavit.

  1. Úrok výrazně nad trhem. Deset procent ročně nabízí firma, které banka nepůjčí za šest.

  2. Chybí auditované účetní závěrky – nebo jsou jen za rok či dva.

  3. Emitent je mladý a hned vydává jednu emisi za druhou.

  4. Splácení závisí na nových emisích. Pokud to firma přizná v prospektu, berte to doslova.

  5. Složitá skupina desítek propojených firem se vzájemnými půjčkami a směnkami.

  6. Zajištění, které nelze ověřit – „zajištěno nemovitostmi“ bez zástavy v katastru.

  7. Agresivní telefonický prodej, provize prodejců, tlak na rychlé rozhodnutí.

  8. Aktivum, které investor nemůže posoudit – elektrárny v Chile, farma v Rusku, sudy whisky.

  9. Argument „schváleno ČNB“ jako doklad bezpečnosti.


Závěr

Český trh firemních dluhopisů není podvod jako celek. V hypotetickém portfoliu váženém podle objemu emisí činila podle Surveilligence expozice vůči insolventním emitentům 6,3 %; ani tento údaj nevyjadřuje skutečnou ztrátu. Riziko však není rozloženo rovnoměrně. U emitentů s výhradně podlimitními emisemi skončil v insolvenci zhruba každý sedmý. U neregulované distribuce zase připadalo podle aktualizované analýzy na emitenty v insolvenci 25 % objemu emisí. Jde o dvě různé metriky i dvě odlišné kategorie, které se mohou překrývat. Velikost firmy, režim emise a způsob prodeje proto musí investor posuzovat zvlášť.


Dluhopis je půjčka. Kdo půjčuje firmě, kterou nezná, od prodejce, kterého platí emitent, za úrok, který nedává ekonomický smysl, ten nekupuje výnos. Kupuje riziko, o jehož velikosti nic neví.



Článek slouží ke vzdělávacím účelům a není investičním doporučením. Údaje o jednotlivých kauzách vycházejí z veřejných zdrojů k září 2026; insolvenční řízení dosud probíhají a konečná výše plnění se může lišit.


Zdroje

 
 
 

Comments

Obsah stránek, konzultací, školení a přednášek má výhradně vzdělávací a informativní charakter. Nejde o investiční poradenství ani jinou investiční službu ve smyslu zák. č. 256/2004 Sb., ani o individuální doporučení k nákupu, prodeji či držení konkrétního investičního nástroje. Pro posouzení konkrétní investice se obraťte na osobu s příslušným oprávněním ČNB.

©2021-2026 Pavel Kohout. 

bottom of page