Rating evropských států: jádro eurozóny bledne, Česko míří nahoru

Pavel Kohout

13 hours ago

7 min read

Mapa úvěrových ratingů Evropy se za poslední dva roky výrazně přeskládala. Francie a Belgie, tradiční „jádro“, klesají. Bývalé problémové země jihu – Itálie, Španělsko a Řecko – naopak stoupají. A Česko dostalo od agentury S&P pozitivní výhled, první náznak zlepšení ratingu od roku 2011.

Veřejný dluh v % HDP na konci roku 2025 a rating S&P devíti evropských zemí

Klub AAA: už jen Německo a Nizozemsko

Z velkých ekonomik eurozóny si nejvyšší známku u všech tří hlavních agentur drží jen Německo a Nizozemsko. Obě země mají stabilní výhled a jejich dluhopisy slouží jako bezriziková kotva, od níž se odvozují přirážky všech ostatních. Klub AAA je přitom stále menší. Kdo z něj jednou vypadne, vrací se jen velmi obtížně.

Francie a Belgie: pomalý sestup

Nejvýraznějším příběhem je Francie. Fitch ji v září 2025 snížila na A+ a S&P v říjnu 2025 udělala totéž. Moody’s drží Aa3, ale s negativním výhledem, který v dubnu 2026 potvrdila. Důvodem jsou vysoké schodky, rostoucí dluh a politická nestabilita, která brání konsolidaci. Francie má dnes u S&P stejný rating jako Španělsko, což by před deseti lety znělo jako provokace.

Belgie prošla v dubnu 2026 dvojím snížením během jednoho týdne: Moody’s na A1, S&P na AA−. Fitch ji hodnotí A+ už od června 2025. S&P upozorňuje na schodek kolem 5 % HDP, veřejné výdaje přesahující 54 % HDP a pomalé reformy důchodů a trhu práce.

Jih se zvedá

Španělsko získalo v září 2025 povýšení od všech tří agentur (S&P A+, Fitch A, Moody’s A3) díky růstu, který dlouhodobě předstihuje průměr eurozóny. Itálie je sice stále v pásmu BBB, ale Moody’s ji v listopadu 2025 zvýšila na Baa2 a S&P jí v lednu 2026 dala k ratingu BBB+ pozitivní výhled – další krok by ji posunul do pásma A. Řecko, které v roce 2012 zbankrotovalo, dnes drží investiční stupeň u všech agentur. Moody’s mu 18. září 2026 změnila výhled na pozitivní. Veřejný dluh klesl ze 209 % HDP v roce 2020 na přibližně 146 % v roce 2025.

Střední Evropa: Slovensko dolů, Česko nahoru

Slovensko si pohoršilo: S&P mu v dubnu 2026 snížila rating z A+ na A kvůli vysokým schodkům a nedostatečné konsolidaci. Rating je tak nejnižší od roku 2012. Moody’s (A3) i Fitch (A−) hodnotí Slovensko ještě o stupeň hůř.

Česko je opakem. Agentura S&P 25. září 2026 ponechala rating na AA− (v cizí měně), resp. AA (v korunách), ale změnila výhled ze stabilního na pozitivní. Oceňuje odolnost ekonomiky, nízký veřejný dluh, důvěryhodnou měnovou politiku a silnou vnější pozici – zahraniční pohledávky Česka v dluhových nástrojích převyšují jeho zahraniční dluh a ČNB má velké devizové rezervy. HDP na obyvatele v dolarech vzrostl za pět let zhruba o 40 %. Pokud se trend udrží, může do jednoho až dvou let přijít první zvýšení ratingu od S&P od srpna 2011.

Výhled ale není bezpodmínečný. S&P počítá s tím, že vláda uvolní fiskální politiku a schodky se do roku 2029 zvýší v průměru ke 3 % HDP (sociální výdaje, obrana, jaderný program). Čistý vládní dluh (po odečtení likvidních aktiv) by přesto měl zůstat kolem 38 % HDP. Rizikem je i závislost na automobilovém průmyslu. Moody’s (Aa3) a Fitch (AA−) mají pro Česko stabilní výhled a Fitch již dříve varovala, že rozpočtový návrh by mohl rating oslabit.

Tabulka 1: Dlouhodobé ratingy v cizí měně a výhledy (k 26. 9. 2026)

Země	S&P	Moody’s	Fitch	Poslední významný pohyb
Německo	AAA stab.	Aaa stab.	AAA stab.	Nejvyšší hodnocení u všech tří agentur
Nizozemsko	AAA stab.	Aaa stab.	AAA stab.	Nejvyšší hodnocení u všech tří agentur
Česko	AA− poz.	Aa3 stab.	AA− stab.	S&P 25. 9. 2026 změnila výhled na pozitivní
Belgie	AA− stab.	A1 stab.	A+ stab.	Moody’s i S&P snížily o stupeň v dubnu 2026
Francie	A+ stab.	Aa3 neg.	A+ stab.	Fitch (9/2025) a S&P (10/2025) snížily; Moody’s s negativním výhledem
Španělsko	A+ stab.	A3 stab.	A stab.	Všechny tři agentury zvýšily v září 2025
Slovensko	A stab.	A3 stab.	A− stab.	S&P snížila z A+ v dubnu 2026
Itálie	BBB+ poz.	Baa2 stab.	BBB+ stab.	S&P pozitivní výhled od ledna 2026
Řecko	BBB stab.	Baa3 poz.	BBB stab.	Moody’s změnila výhled na pozitivní 18. 9. 2026

Stupnice: Moody’s Aaa = AAA; Aa1/Aa2/Aa3 = AA+/AA/AA−; A1/A2/A3 = A+/A/A−; Baa1/Baa2/Baa3 = BBB+/BBB/BBB−. Poz. = pozitivní výhled, neg. = negativní. Zdroj: agentury S&P, Moody’s, Fitch, tiskové zprávy.

Proč má Belgie stejný rating jako Česko, když má více než dvojnásobný dluh?

Na první pohled je to paradox. Belgie měla na konci roku 2025 veřejný dluh 107,9 % HDP, Česko 44,3 % HDP (Eurostat). Přesto obě země mají u S&P stejný rating AA−. Moody’s a Fitch hodnotí Česko o stupeň lépe než Belgii, takže otázka se týká hlavně S&P. Odpověď je jednoduchá: rating neměří jen výši státního dluhu, ale schopnost celé ekonomiky dluh unést.

S&P hodnotí pět oblastí na stupnici od 1 (nejlepší) do 6 (nejhorší). Srovnání obou zemí ukazuje, že každá je silná v něčem jiném:

Tabulka 2: Dílčí hodnocení S&P – Česko vs. Belgie (1 = nejlepší, 6 = nejhorší)

Faktor	Česko	Belgie
Instituce a politika	2	3
Ekonomika (HDP na obyvatele, růst)	3	1
Vnější pozice	1	2
Fiskální vývoj a flexibilita	3	4
Dluhové břemeno	2	6
Měnová politika	2	2
Rating podle modelu	AA	AA−
Ruční úprava	−1 (nízké HDP na obyv.)	0
Výsledný rating v cizí měně	AA−	AA−
Rating v domácí měně	AA	AA−

Zdroj: S&P Global Ratings – zpráva k ČR z 28. 3. 2025 (poslední zveřejněné skóre; rating AA− se od té doby nezměnil) a zpráva k Belgii z 24. 4. 2026.

1. Bohatství. HDP na obyvatele v Belgii odhaduje S&P pro rok 2026 na 64 tisíc dolarů, v Česku na zhruba 37 tisíc, tedy necelých 60 % belgické úrovně. Bohatší ekonomika má širší daňovou základnu a snáze unese šoky i vyšší daně. Proto má Belgie v ekonomickém hodnocení nejlepší známku 1, Česko jen 3. Že o ratingu nerozhoduje jen dluh, ukazuje i Nizozemsko: má prakticky stejný dluh jako Česko (44,4 % HDP), ale díky bohatství drží AAA.

2. Stát je zadlužený, národ bohatý. Belgie jako celek je čistým věřitelem zbytku světa ve výši zhruba 52 % HDP. Opírá se to o obrovská finanční aktiva belgických domácností. Zadlužený stát tak má „v zádech“ bohatou společnost, jejíž úspory mohou dluh financovat.

3. Česká „srážka za příjmy“. Nejzajímavější je, že podle vlastního modelu S&P vychází Česku rating AA, tedy o stupeň výš, než je Belgie. Agentura ho však ručně snížila o jeden stupeň s odůvodněním, že HDP na obyvatele je nízké ve srovnání se zeměmi s podobným ratingem. Belgie žádnou takovou srážku nemá.

4. Směr vývoje. Belgii už dnes u dluhového břemene patří nejhorší možná známka 6 a S&P čeká, že hrubý dluh poroste až k 113 % HDP v roce 2029 a schodky zůstanou mezi 4,5 a 5,2 % HDP. Belgii drží nahoře bohatství, ne veřejné finance. Česko má opačný profil: zdravé finance, ale nižší příjmy.

Z toho plyne i smysl pozitivního výhledu. Pokud české příjmy dál porostou, může srážka za nízké HDP na obyvatele zmizet a rating se posune na AA. Konvergence k bohatším zemím je tedy pro rating Česka stejně důležitá jako nízký dluh. Rating totiž hodnotí celou ekonomiku, nejen rozvahu státu.

Co rating znamená v číslech

Rating není sám o sobě pravděpodobnost bankrotu. Agentury však každoročně zveřejňují, jak často státy s daným ratingem v minulosti skutečně selhaly. Nejdelší řadu má S&P – od roku 1975. Z tabulky je vidět, že za půl století žádný stát hodnocený AAA nebo AA nezbankrotoval ani do 15 let. Ve skupině A je to přibližně 6 % za 15 let, v BBB přes 8 %. Skutečný skok přichází teprve pod investičním stupněm: u ratingu B selhaly do deseti let téměř tři státy z deseti.

Tabulka 3: Kumulativní míra selhání suverénních států podle ratingu S&P v cizí měně, 1975–2025 (%)

Rating	1 rok	3 roky	5 let	10 let	15 let	Státy z článku (S&P)
AAA	0,00	0,00	0,00	0,00	0,00	Německo, Nizozemsko
AA	0,00	0,00	0,00	0,00	0,00	Česko, Belgie
A	0,00	0,20	1,05	3,50	6,29	Francie, Španělsko, Slovensko
BBB	0,16	1,38	2,32	4,65	8,34	Itálie, Řecko
BB	0,33	1,72	3,61	9,75	12,25	—
B	2,54	9,99	16,74	29,68	40,12	—
CCC/CC	29,41	42,10	46,06	57,21	61,49	—
Investiční stupeň	0,04	0,40	0,84	1,94	3,33
Spekulativní stupeň	3,19	8,39	12,92	22,64	29,03

Průměrná kumulativní míra selhání podmíněná přežitím; rating na začátku roku. Zdroj: S&P Global Ratings, 2025 Annual Global Sovereign Default and Rating Transition Study (4. 3. 2026).

Čísla je třeba číst s rezervou. Vzorek států je malý, takže několik případů výrazně ovlivní celou kategorii. Kategorii A například zatěžují Řecko, Kypr a Barbados, které byly dříve hodnoceny v pásmu A. Škála také není lineární: rozdíl mezi A a BBB je malý, rozdíl mezi BB a B obrovský. Pro státy eurozóny platí ještě jedna zvláštnost: dluh v eurech je fakticky dluhem v cizí měně, kterou si stát nemůže sám natisknout. Řecko to v roce 2012 poznalo naplno. Česko si naproti tomu půjčuje převážně v korunách, proto má u S&P lokální rating o stupeň vyšší.

Závěr

Evropská hierarchie se mění. Rozhodující už není „jádro versus periferie“, ale fiskální disciplína a růst. Francie a Belgie platí za dlouhodobé schodky, jih sklízí plody reforem a Česko těží z nízkého dluhu a konvergence. Pozitivní výhled od S&P je ale příslibem, ne jistotou. Pokud vláda fiskální uvolnění přežene, výhled se může stejně rychle vrátit na stabilní.

Článek slouží ke vzdělávacím účelům a není investičním doporučením. Ratingy a výhledy jsou uvedeny ke 26. září 2026.