Číslo dne: 16 zlatých – tolik zbylo z akcie za 211 zlatých po krachu roku 1873
Akcie Všeobecné české banky stála na konci roku 1872 na pražské burze 211 zlatých. O rok později, na konci roku 1873, za ni kupec dal 16 zlatých. To je ztráta devadesáti dvou procent během jediného roku. Banka potom zanikla úplně.
Pražská burza pro cenné papíry a zboží byla založena v roce 1871. Vznikla do doby, které se později začalo říkat zakladatelská horečka. Od roku 1867 do roku 1873 vzniklo v monarchii přes tisíc nových akciových společností. V rakouské části mocnářství fungovalo v roce 1867 jedenáct akciových bank včetně banky centrální. Do května 1873 jich bylo sto čtyřicet jedna.
Zlom přišel ve dvou dnech. Osmého května 1873 zastavila Rakousko-uherská banka diskontování směnek, tedy hlavní zdroj krátkodobé hotovosti pro ostatní banky. Devátého května, v den, který dostal jméno černý pátek, byla vídeňská burza uzavřena. Obchodovat se začalo znovu až třináctého května. Nejdřív padaly malé makléřské domy, potom velké ústavy.
Ve Vídni dvě banky zmizely docela. Akcie Wiener Maklerbank stály v nejvyšším bodě 267 zlatých a v nejnižším nulu. Wiener Wechslerbank klesla z 372 zlatých rovněž na nulu. Kdo je držel do konce, nedostal nic.
Náladu zhoršila i světová výstava, kterou císař František Josef I. otevřel prvního května 1873 slovy o utěšeném rozmachu monarchie. Kvůli epidemii cholery na ni přišlo málo návštěvníků a většina akciových společností spojených s výstavou zkrachovala.
Pražská burza výjimkou nebyla. Kurzy českých bankovních akcií klesly během roku 1873 o dvě třetiny až o devadesát dva procent.
Následky trvaly déle než panika. Ve Vídni zaniklo během dalšího desetiletí osm bank z deseti, mimo Vídeň dvě ze tří. V českých zemích ukončilo činnost osmdesát procent bank založených před květnem 1873. Z úředního kurzovního lístku vídeňské burzy zmizela zhruba polovina kótovaných společností. Nový, přísnější burzovní zákon začal platit prvního dubna 1875, tedy skoro dva roky po krachu.
Co z toho neplyne
Z čísel neplyne, že každý akcionář ztratil devadesát dva procent. Srovnávají se dva konce roku, ne nejvyšší a nejnižší kurz. Kdo koupil dřív a prodal dřív, dopadl jinak.
Neplyne z nich ani to, že počet nově založených bank je použitelný varovný signál. Spočítat se dá kdykoli, okamžik zlomu z něj vyčíst nelze. Před květnem 1873 vypadala stejná čísla jako doklad rozkvětu.
A neplyne z nich, že totéž čeká dnešní banky. Mezi rokem 1873 a dneškem stojí bankovní dohled, kapitálové požadavky a pojištění vkladů. Nic z toho tehdy neexistovalo.
Pro dlouhodobého střadatele zbývá z roku 1873 jedna věc. Ztráty nebyly vyhrazené spekulativním ústavům. Český spořitelní spolek, podle jména konzervativní instituce, ztratil na kurzu šedesát devět procent, Česká stavební banka šedesát sedm. Rozdíl mezi opatrnou a dravou bankou se v tom roce setřel, protože všechny stály na stejném úvěru a na stejné burze. Obrana, kterou měl investor roku 1873 k dispozici a má ji i dnes, je jediná: nemít majetek v jednom odvětví.
Zdroje: Petr Musílek, 250 let vídeňského burzovního trhu, Český finanční a účetní časopis 2/2021, tabulka 2 podle Horáka (1913) a tabulka 1 podle Steinera (1913); Austria-Forum, heslo Gründerkrach. Kurzy českých bank ke dni 31. 12. 1872 a 31. 12. 1873. Obrázek: Wikimedia Commons, soubor Schwarzer Freitag Wien 1873.jpg. Psáno 10. října 2026.
Komentáře